Florian Leopold Gassmann patřil k významným osobnostem vídeňského hudebního života druhé poloviny 18. století. Působil jako dvorní skladatel císařského dvora. Jeho opera La contessina představuje typickou ukázku italské opery buffa, která byla ve Vídni mimořádně oblíbená. Je doloženo, že Gassmannova hudba byla součástí hudebního inventáře zámku Brtnice. Skladatelova tvorba tak přímo odráží kulturní prostředí, v němž se aristokratické rody, jako byli brtničtí Collaltové, pohybovaly. Italská opera byla tehdy symbolem společenské prestiže i vkusu. Premiéra se konala 3. září 1770 v Uničově, nedaleko Olomouce, na území Markrabství moravského, kde se sešel císař habsburské monarchie Josef II. a pruský král Friedrich II., aby se dohodli, jak budou společně postupovat proti carskému Rusku Kateřiny II. Součástí podobných setkání býval, dnes bychom řekli, doprovodný program, který mě odvést myšlenky od těžkých témat. A vrcholem byla premiéra opery buffy La Contessina od císařského komorního hudebníka Floriana Leopolda Gassmanna, kterou zkomponoval přímo pro tuto příležitost.

Karl Ditters von Dittersdorf, rodák z Vídně, patřil k renomovaným skladatelům klasicismu. Úspěchu se Dittersovu dílu dostalo především ve Vídni. Velkou část své kariéry strávil v českých zemích, zejména ve službách vratislavského biskupa na zámku Jánský Vrch u Javorníku. Vzhledem k tomu, že majitel zámku v Brtnici Antonio Rambaldo Collalto zemřel na sklonku roku 1740 a Dittersdorf se narodil roku 1739, mohli oba po krátkou dobu současně pobývat ve Vídni, ačkoli v době, kdy byl skladatel ještě v raném dětství a Collalto již stál na sklonku života. Tento časový překryv dokresluje širší kulturní a společenské souvislosti hudebního života tehdejší monarchie. Koncert pro violu F dur patří k nejznámějším skladbám pro tento nástroj z 18. století. Dílo vyniká melodickou lehkostí, virtuozitou a elegantní formou.

Předehra k opeře Bajazet houslového génia Antonia Vivaldiho představuje výjimečné spojení s tzv. brtnickým hudebním inventářem z roku 1750, který vznikl z podnětu hraběcího rodu Collalto. Inventář dokládá přítomnost Vivaldiho hudby v prostředí moravské aristokracie.

Josef Mysliveček, rodák z Prahy, patřil k nejúspěšnějším českým skladatelům působícím v Itálii. Jeho hudba byla ceněna pro svou melodickou invenci a dramatickou výraznost, což mu zajistilo významné postavení zejména v operním světě. Koncert pro housle C dur odráží Myslivečkovy zkušenosti s italským stylem – zpěvnost sólového partu, jasná forma a brilantní technika jsou typickými rysy jeho tvorby. Mysliveček byl navíc v osobním kontaktu s mladým Mozartem a jeho vliv na dobovou hudbu byl značný.

Antonio Salieri, rodák z Itálie, se stal jednou z klíčových osobností hudebního života ve Vídni, kde působil jako dvorní kapelník. Jeho tvorba propojuje italskou melodickou tradici s vídeňským klasicismem. Sinfonia Veneziana odkazuje svým názvem k jeho italským kořenům, zatímco stylově již plně zapadá do prostředí habsburské metropole. Salieri byl respektovaným pedagogem i skladatelem a jeho vliv sahal daleko za hranice Rakouska.

Jitka Hosprová je špičková česká violistka. Od útlého dětství hrála na housle, ve čtrnácti letech se začala věnovat hře na violu. Vystudovala konzervatoř v Plzni, pražskou HAMU a již jako studentka na konzervatoři sklízela úspěchy na mezinárodním interpretačním poli. Dnes koncertuje po celém světě, hraje se špičkovými mezinárodními orchestry a je historicky první českou sólovou violistkou. Hraje na český nástroj model Amati 1615, který pro ni vyrobil v roce 2012 Petr Zdražil.

Maurizio Sciarretta je renomovaný italský houslista, věnuje se sólové i komorní hře. Je laureátem řady národních i mezinárodních soutěží, spolupracuje s evropskými hudebními soubory a festivaly. Ve své interpretaci spojuje technickou preciznost s výrazovou citlivostí a stylovou všestranností. Vedle klasického repertoáru se zaměřuje i na hudbu 20. a 21. století a aktivně podporuje současnou tvorbu. Vyučuje hru na housle na renomované mezinárodní akademii „Incontri col Maestro“ v Imole a působí také jako asistent Maestra Zakhara Brona při jeho mistrovských kurzech v Curychu, Německu, Itálii a dalších zemích. Hraje na housle J. B. Vuillauma vyrobené v Paříži roku 1850.

Wranitzky Kapelle je komorním ansámblem působícím v oboru historicky poučené interpretace ve svěžím hávu. Repertoár orchestru se sídlem v Nové Říši je zaměřen na tvorbu vídeňského klasicismu, především je prezentována a propagována generace českých skladatelů působících v 18. století ve Vídni. Sem směřovala i cesta novoříšských rodáků Pavla a Antonína Vranických, k jejichž hudebnímu odkazu se soubor hrdě hlásí.

Dirigent Marek Štilec je spoluzakladatelem rezidenčního orchestru festivalu Mahler Jihlava Wranitzky Kapelle, se kterým se intenzivně věnuje nastudování a nahrávání unikátních projektů v novodobých obnovených premiérách, za které se mu dostává mezinárodních ocenění. Dlouhodobě mapuje tvorbu českých skladatelů 18. století (L. Koželuh, P. Vranický, F. I. Beck aj.) a je autorem rozsáhlého projektu nahrávek děl skladatelů 18. století „Češi ve Vídni“. Spolupracuje s předními českými i zahraničními orchestry a sólisty.

Text: Mgr. Jana Součková