Sylvie Bodorová o vzniku melodramatického oratoria Paulus Speratus: Při návštěvách festivalových koncertů v nádherném kostele Povýšení svatého Kříže v Jihlavě mne zaujala zmínka o působení Paula Sperata ve městě Jihlavě. Vše se odehrálo před 500 lety. Historická fakta mne vždy fascinovala tím, že i když naše doba je zdánlivě zcela odlišná, máme společného daleko více, než jsme si ochotni přiznat. Základem mé hudební koncepce je rozvrh postav a obsazení jednotlivých rolí. Recitátoři v různých situacích mluveným slovem přibližují děje dávno minulé, které ve svých detailech nejsou obecně známy. Ženský hlas, hlas svědomí, anticipuje, osvětluje, podněcuje, vede k zamyšlení. Sbor tak trochu znázorňuje společnost reagující na měnící se realitu. Paulus Speratus, baryton, nositel změny, šiřitel nového duchovního pohledu Evropy, zkoušený a silný ve svém poslání, odsouzený na smrt upálením a přesto nezlomný. Oratorium končí chorálem, dodnes užívaným v protestantské liturgii, chorálem, který podle legendy Paulus Speratus napsal ve chvíli, kdy mu byla udělena milost. Texty, které jsem v oratoriu použila, vychází z dobové korespondence, historicky doložitelných faktů a Žalmů ze Starého zákona a jsou v obou jazycích, češtině i němčině. (Velké díky dr. Renatě Piskové za umožnění nahlédnutí do archivu a veškeré překlady dokumentů.) Vrátit duchovní věci tam, kam patří, dnešními slovy – méně komerce, méně konzumu, více duchovnosti – to byl hlavní apel Paula Sperata, blízkého přítele Martina Luthera. Zdálo by se, příběh není aktuální. Opak je pravdou. V dnešní internetové době, v době sociálních sítí a umělé inteligence není nutné člověka upálit, ale je možné ho zcela zničit. A tak jako před 500 lety je pořád nejdůležitější dokázat kriticky myslet, uchovat si svůj zdravý názor a mít odvahu ho vyslovit. Je to velký úkol a apel pro každého z nás.

Karla Bytnarová je mezzosopranistka s podmanivým sametovým hlasem. Studovala zpěv u Svatavy Šubrtové a na mnichovské konzervatoři Richarda Strausse u Andreje Kucharského, dále se zdokonalovala na mistrovských kurzech u Marie Pochopové, Brigitte Fassbaender či jako stipendistka Wagnerova festivalu v Bayreuthu. Je laureátkou řady mezinárodních pěveckých soutěží včetně soutěží Antonína Dvořáka, Emmy Destinnové či ARD Mnichov. Operně působila mimo jiné v Národním divadle v Praze a Bratislavě, ve Státní opeře Praha, v německých divadlech v Mnichově, Coburgu, Ulmu a Pasově, či v opeře v Malaze. Do povědomí publika se zapsala rolemi Adalgisy, Carmen, Amneris, Brangäny, Charlotty a mnohými dalšími úlohami. Je vyhledávanou koncertní pěvkyní, spolupracující s předními českými i zahraničními orchestry a dirigenty. Její repertoár zahrnuje významná oratorní a symfonická díla od Bacha, Dvořáka, Janáčka, Mahlera či Verdiho. Nahrávky pro Český rozhlas a Českou televizi dokládají šíři jejího uměleckého záběru.

Pavel Josef Kšica pochází z hudební rodiny, otec Josef byl dlouholetým regenschorim katedrály sv. Víta v Praze, kde stále působí jako varhaník. Od dětství se věnoval hře na klavír, později sborovému a sólovému zpěvu. Absolvoval Pražskou konzervatoř a HAMU v Praze ve třídě Martina Bárty, pokračuje na vídeňské Musik und Kunst Privatuniversität, kde se zaměřuje na interpretaci písně a oratoria. Pravidelně vystupuje ve významných českých chrámech, věnuje se koncertní i písňové tvorbě a spolupracuje s předními instrumentalisty. V roce 2024 získal spolu s klavíristou Filipem Martinkou Cenu Lieder Society pro nejlepší písňové duo na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka. Vedle sólové činnosti se pravidelně účastní pěveckých kurzů a interpretačních akademií a profiluje se jako výrazný představitel nastupující mladé pěvecké generace.

Jan Šťastný je divadelní, filmový a televizní herec, absolvent DAMU. Po studiích vystupoval na prknech Národního divadla. Od roku 1992 je v angažmá Divadla na Vinohradech. Divákům je znám především z populárních televizních seriálů. Vedle herecké práce se věnuje také dabingu, rozhlasové tvorbě a interpretaci audioknih.

Jakub Škrdla je jihlavským rodákem a členem souboru Horáckého divadla, kde ztvárnil řadu výrazných rolí v činoherních i hudebních inscenacích. Absolvent JAMU v Brně se vedle herecké práce věnuje také autorskému a pohybovému divadlu v rámci souboru Divadlo T.E.J.P. Jeho herecký projev se vyznačuje výrazovou pestrostí, energií a smyslem pro humor.

Zdeněk Stejskal je dlouholetým členem jihlavského divadelního souboru, kde vytvořil řadu činoherních i hudebních rolí (kontratenor). Divákům je znám svým charismatickým projevem, smyslem pro humor a širokým hereckým záběrem. Vedle divadelní práce se příležitostně věnuje také moderování, či režijním a lektorským projektům.

Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie byl založen v roce 1998 a působí v úzké spolupráci se ZUŠ Jihlava. Sdružuje kolem šedesáti zpěváků. Umělecké vedení sboru zajišťuje sbormistr Pavel Salák. Repertoár zahrnuje skladby napříč hudebními styly a epochami – od duchovní a klasické sborové tvorby až po úpravy lidových písní či populární hudbu. Těžiště činnosti tvoří tradiční koncertní cykly pořádané v Jihlavě, sbor pravidelně vystupuje i v dalších městech ČR a reprezentoval Jihlavu i v zahraničí, například ve Francii, Nizozemsku či Itálii. K významným úspěchům patří stříbrné pásmo na Festivalu sborového umění v Jihlavě a vydání profilového CD Melodie 20. a 21. století. K významným projektům patří i koncerty uváděné v rámci festivalu Mahler Jihlava (mj. 2024 unikátní projekt Má vlast před mou vlastí).

Slovenský komorní orchestr vznikl v roce 1960 při Slovenské filharmonii z iniciativy houslisty Bohdana Warchala. Od roku 2001 stojí v čele orchestru houslista Ewald Danel. Soubor patří k nejvýznamnějším slovenským komorním orchestrům a vedle pravidelných koncertů doma i v zahraničí se dlouhodobě věnuje uvádění slovenské soudobé hudby – od roku 2001 premiéroval více než sedmdesát skladeb. Orchestr pravidelně vystupuje na významných festivalech a realizuje mimořádné projekty, například koncertní cyklus Hudba v chrámech. V jubilejní 65. sezoně 2025/2026 se představuje na koncertech v České republice, Řecku a Francii a spolupracuje s předními domácími i zahraničními sólisty.

Marek Štilec patří mezi vyhledávané dirigenty zejména na mezinárodním gramofonovém trhu. Studoval na Pražské konzervatoři a HAMU, v dirigování se zdokonaloval u řady významných osobností včetně Leoše Svárovského či Michaela Tilsona Thomase. Je zakladatelem orchestru Quattro a souboru Wranitzky Kapelle zaměřeného na hudbu vídeňského klasicismu. Natočil více než třicet CD pro prestižní vydavatelství a za své nahrávky získal řadu mezinárodních ocenění. Pravidelně spolupracuje s významnými orchestry a sbory doma i v zahraničí a působí jako umělecký ředitel festivalu Mahler Jihlava.

Text: Mgr. Jana Součková

Projekt finančně podpořil Ochranný svaz autorský.

Instagram @ochranny_svaz_autorsky, Facebook @osazs, X: @OSA_zs, LinkedIn: @osa-ochranny-svaz-autorsky-o-s