V pondělí 7. července jsme si připomněli 165. výročí narození Gustava Mahlera (narodil se roku 1860 v Kalištích) a v říjnu pak stejných 165 let ode dne, kdy malý Mahler s otcem Bernhardem a matkou Marií přišel poprvé do Jihlavy. Stalo se tak 22. října 1860. Jeho život jako hudebníka, skladatele a vynikajícího dirigenta je ale spjat především s Vídní. Hlavní město monarchie se během 19. století začalo extrémně rychle rozvíjet. Stoupal počet obyvatel a město bylo logicky lákadlem i pro lidi ze všech částí mnohonárodnostní monarchie. V době, kdy sem v roce 1875 přišel Mahler studovat konzervatoř, činil počet přistěhovalců z Čech a Moravy cca 26,6 %. Gustav Mahler s malými přestávkami ve Vídni strávil celý život a také zde v roce 1911 zemřel.

Relativně často měnil Mahler adresy svého bydliště, nikde dlouho nevydržel a stěhoval se z jednoho bytu do druhého. Na poměrně dlouhou dobu ale zakotvil v ulici Rennweg 5 (dnes Auenburgergasse 2), kde měl od 19. listopadu 1898 prostorný byt ve 4. patře. Zpočátku zde žil se svou sestrou Justýnou a v letech 1902–1907 se svou ženou Almou. Byt si podržel až do 19. října 1909 a využíval ho během svých vídeňských návštěv.

Jeho profesní život ve Vídni je spjat s Dvorní operou, která se nachází v prvním okrsku na adrese Opernring 2. Budovu postavili Eduard van der Nüll a August Sicard von Sicardsburg a Mahler ji bezpochyby navštěvoval již v době svých studií. Po angažmá v Olomouci, Budapešti a Hamburku získal konečně v roce 1897 nejprestižnější místo, které bylo možné v té době získat, a to místo ředitele a šéfdirigenta právě této Dvorní opery. Od 10. května 1897 do 15. října 1907 zde dirigoval zhruba 650 představení, což je nepředstavitelné množství.

Dnes bychom asi řekli, že Mahler byl workoholik, ale on žil i bohatý společenský život a našel si čas na neformální setkávání s přáteli a kolegy. Po celý život byl věrný především kavárně a restauraci hotelu Imperial. Místo si oblíbil již za studií a označoval ho za místo „kde jsme spolu tak často sdíleli radost i smutek“. Nezanevřel na něj ani v době svého ředitelování v opeře, jak psal v roce 1901 i v dopisu sestře Justýně: „Pravidelně obědvám s Arnoldem [Rosé] (pozn. koncertní mistr Arnold Rosé se v roce 1902 stal manželem Justýny) v Imperialu.“ Jeden z dopisů, adresovaný z Imperialu v roce 1907 ženě Almě, vyvrací tvrzení, že byl celý život vegetariánem, protože v něm píše, že „přijel [do Vídně] kolem šesté, šel hned na hotel, dal si vanu a snědl pak v kavárně pěkný kus šunky“. A jedna malá zajímavost a „spojení“ s Jihlavou: v srpnu 1894 je doložena jeho návštěva hospody „Zum roten Igel“, U červeného ježka na Tuchlauben 12. V tomto lokálu byli štamgasty např. hudební skladatelé Anton Bruckner či Johannes Brahms.

Poslední Mahlerova adresa ve Vídni se nachází v 19. okrsku An der langen Lüssen 33, což je adresa hřbitova v Grienzingu. Podle písemných dokladů získal Mahler „právo“ na hrobové místo na tomto hřbitově 4. června 1909. Jako první do hrobu byla uložena jeho dcera Marie Anna, která zemřela 12. července 1907 v Maierniggu. Vedle ní byl pak 22. května 1911 pohřben i Gustav Mahler. V jeho okruhu se nachází i hroby jeho blízkých. Nalezneme zde hrob jeho ženy Almy Mahler, její matky Anny Moll, které si Mahler velmi vážil, i společný hrob jeho sestry Justiny, jejího manžela Arnolda a dcery Almy Rosé.

Připravily Jana Petrůjová a Jana Škrdlová pro červencové číslo magazínu Ježkovy oči.

Zdroje: UBIK, Reinhold a TRABITSCH, Thomas (ed.). Gustav Mahler und Wien: „leider bleibe ich ein eingefleischter Wiener“. Wien: Christian Brandstäetter, c2010. ISBN 978-3-85033-377-1.

Foto Muzeum Vysočiny Jihlava